O jejich původu či prehistorii neexistuje žádný vlastní ani objektivní písemný záznam. Gepidové mluvili stejným východogermánským jazykem jako Gótové, ale pravděpodobně v jiném dialektu. Nevzali se s jinými národy, byli v napjatých vztazích i s národy příbuzného původu.
Lidský typ Gepida byl střední postavy, proporcionální postavy a typicky severního typu, i když se později vyvinuly i přechodné typy. První zřetelné archeologické stopy etnika, pravděpodobně východogermánského původu, které si říká bohaté a štědré, lze vysledovat až k ústí Visly ve 2.–3. ze 16. století. V Karpatské kotlině, přesněji v oblasti Szamos-Tisza a Körös, se 3.-4. se objevil v 16. století. Jako dočasný nezávislý faktor moci odtud pravidelně vybuchovaly na východ a na jih a bojovaly o nová území.
Gepidové zpočátku žili v kmenových komunitách pod vedením vesnice. Skutečnou moc vykonávalo Národní shromáždění. Král byl zvolen až v osudové historické situaci. Když se vytvořilo hunské královské centrum a říše, vzdali se jim, ale zachovali si svou identitu a stali se Attilovým spojencem. Po smrti Attily Gepidové, okupující královské poklady, pravděpodobně obsadili významná území ve všech směrech, což uznala i Východořímská říše. Byzantský císař je také přijal jako svého spojence, Gepidia vzkvétala prostřednictvím takto rozvinutých vztahů, ale jednotné pravidlo bylo nastoleno až koncem 6. století. Na konci 6. století Gepidové obsadili město Sirmium, přemístili své sídlo a obsadili další oblasti východního Říma. Byzanc stáhla svou každoroční pomoc a uzavřela spojenectví s Longobardy, čímž jim poskytla významná území. Dva germánské národy, Longobard a Gepida, mezi sebou bojovaly téměř 30 let, ve kterých Gepidové často poráželi longobardskou jízdu. Okupovaná východořímská území byla ztracena, zůstalo zachováno pouze město Sirmium, kde vznikl královský dvůr, kde byly raženy první raně středověké stříbrné mince Karpatské kotliny.
Později se Byzanc dohodla i s Longobardy, takže se svými novými spojenci, Avary, pronikli na území Gepidů. Armáda Gepida utrpěla zničující porážku, jejich král padl, jejich pokladnice uprchly do Byzance a obyvatelstvo se stěhovalo do Itálie. Za avarské okupace Gepidia zanikla a přežila menší sedmihradská centra, která však do 7. století splynula se svým okolím. Nejcennější z vykopaných pokladů Gepida jsou zlaté poklady ukryté v zemi v Transylvánii, t. zv. Szilágysomlyó se stal známým jako archeologické naleziště.
