Gepidové byli východogermánský kmen, který mluvil stejným jazykem jako Gótové, pravděpodobně však jiným dialektem. První jednoznačné archeologické stopy tohoto etnika pocházejí z 2.–3. století a lze je sledovat až k ústí řeky Visly.
Pravděpodobně pocházeli z východogermánské oblasti a považovali se za bohaté a štědré. V Karpatské kotlině se objevili ve 3.–4. století, v oblasti kolem řeky Someș. Nikdy se nemísili s jinými národy a vztahy mezi kmeny byly napjaté. Měli značnou moc a bojovali s Góty i jinými etniky o důležitá území.
Zpočátku byli Gepidové organizováni jako federální kmenový svaz a žili ve vesnických komunitách. Skutečná moc byla v rukou lidového shromáždění, což byla unie ozbrojených sil. Krále si volili pouze při důležitých historických událostech. Když vznikla hunská říše, byli Gepidové dobyti, ale udrželi si svou identitu – stali se spojenci Attily. Po jeho smrti pravděpodobně získali hunský poklad a ovládli rozsáhlá území. Byli uznáni Byzantskou říší a císař je uvítal jako spojence. Díky obchodním vztahům se Gepidové stali prosperujícím národem. Další výboje a porážky, geopolitické změny a vnitřní konflikty oslabily centrální moc, což vedlo ke vzniku více královských dvorů. V důsledku toho vznikl v 6. století jednotný regiment. Ve středu 6. století Gepidové obsadili byzantské město Sirmium, kde zřídili královský dvůr a pokladnici. Byzanc jim odebrala každoroční příspěvek a uzavřela spojenectví s Langobardy, kterým přenechala důležitá území v bývalé gótské Panonii. Oba germánské kmeny, Gepidové a Langobardi, spolu válčili přibližně 30 let. Hůře vyzbrojení Gepidové byli poraženi langobardskou jízdou. Ztratili byzantská území, která ovládali, ale udrželi si Sirmium, kde byly raženy první raně středověké stříbrné mince v Karpatské kotlině.
Později Byzanc porušila dohodu i s Langobardy a zaútočila na gepidské území společně se svými novými spojenci – kočovnými Avary z západu. Gepidská armáda utrpěla drtivou porážku, jejich král padl, poklad byl bezpečně odvezen do Byzance a zbytek obyvatelstva se přemístil do Itálie. Pod vládou Avarů byli Gepidové prakticky vyhlazeni, přežila jen menší centra v Transylvánii. Během 7. století však i tato centra splynula s ostatními etniky v oblasti. Nejvýznamnější nalezené gepidské hroby pocházejí ze Szilágysomlyó v Sedmihradsku, kde byly uloženy královské poklady – pravděpodobně z doby hunské říše.
